1. Klasifikace a náplň oboru

1.1. Číslo odbornosti: 204


1.2 Definice, předmět a cíl oboru

Tělovýchovné lékařství (dále jen TVL) je klinickým oborem, jehož základním předmětem je tělesná a sportovní aktivita člověka v diagnostice, léčbě i prevenci. Zaměřuje se zejména na:

A. Osoby nemocné a oslabené v podmínkách fyzické aktivity, kde fyzická výkonnost je limitována chorobným procesem.
  1. Jedná se zejména o diagnostiku, léčbu a sekundární prevenci nemocí kardiovaskulárních, bronchopulmonálních, endokrinních, metabolických, neurovegetativních poruch a o postižení pohybového aparátu – společně s ostatními obory. U těchto onemocnění je fyzická aktivita řazena k prostředkům sekundární prevence i léčby.
  2. Posuzování schopnosti k pohybovým činnostem (sportovní, rekreační, pracovní, habituální aktivity)
  3. Nedílnou součástí tělovýchovného lékařství jako samostatného nástavbového specializačního oboru je i zátěžová funkční diagnostika, tj. klinické hodnocení testů, využívajících fyzické zátěže. Přispívá tím k upřesnění funkčního stadia řady nemocí, které může být značně odlišné od stadia patologicko anatomického či některých klinických klasifikací. Lze tak spolehlivěji posoudit nejen závažnost stávajícího onemocnění, ale při opakovaných hodnoceních sledovat i jeho vývoj a účinnost léčby jak medikamentózní a režimové, tak operační.
  4. Úkolem TVL je i odborná preskripce vhodné pohybové aktivity jako součásti léčby, rehabilitace i každodenního života. V této oblasti a v zátěžové funkční diagnostice spočívá hlavní konziliární činnost pro jiné obory.
  5. Diagnostika somatického rozvoje a jeho poruch
  6. Edukace pacientů, optimalizace pohybového režimu
  7. Obor je zaměřen rovněž na diagnostiku, léčbu a sekundární prevenci nemocí, vzniklých v souvislosti s nesprávným prováděním pohybové aktivity nebo v souvislosti s nesprávným pohybovým režimem.

Tělovýchovné lékařství má v těchto oblastech nezastupitelnou roli, neboť se zabývá klinickou problematikou z hlediska, které je kvalitativně odlišné od ostatních klinických oborů, které zátěžové podmínky nezohledňují.

B. Osoby zdravé
  1. Běžná populace všech věkových kategorií – posuzování schopnosti k pohybovým aktivitám (především rekreační a sportovní), prevence nemocí, vyšetření a hodnocení tělesného rozvoje, zlepšení tělesné zdatnosti a kvality života. V tomto kontextu chápe TVL tělesnou aktivitu jako nezbytnou součást zdravého životního stylu a primární prevenci civilizačních onemocnění.
  2. Trénující a soutěžící sportovci – prevence nemocí, které mohou vzniknout v souvislosti s nepřiměřenou pohybovou aktivitou (včetně boje proti dopingu), optimalizace tréninkového procesu (tréninkové zatížení, regenerace sil) s cílem zlepšení sportovní výkonnosti.

1.3 Vymezení činnosti oboru

Protože lidské zdraví může být tělesným pohybem zlepšeno nebo zhoršeno a dotýká se celého lidského organismu, je tělovýchovné lékařství interdisciplinárním oborem. Spolupracuje s jinými lékařskými obory – vnitřním lékařstvím, všeobecným lékařstvím, pediatrií, dorostovým lékařstvím chirurgií, ortopedií, léčebnou rehabilitací, kardiologií, diabetologií, onkologií, preventivním lékařstvím, posudkovým lékařstvím, imunologií, hygienou práce, pracovním lékařstvím a dalšími.

Využívá pracovní náplně těchto oborů a současně pro ně provádí některá konziliární vyšetření. Spolupracuje s hygienickou službou především v kontrole prostředí, kde se tělesná výchova (dále jen TV) a sport provádějí a při zajišťování hromadných vystoupení a významných sportovních utkání.

Nedílnou součástí oboru je preventivní, diagnostická a léčebná péče o osoby provádějící TV a sport. Pro jiné obory poskytuje TVL konziliární služby u nemocných a rizikových osob.

1.3.1 Specializovanou péči poskytují pracoviště a kliniky (ústavy) TVL osobám :
  1. s vyšší výkonností
  2. zařazeným do vyšších typů sportovních soutěží
  3. které provozují rizikové sporty
  4. žákům a studentům sportovních tříd a škol
  5. studujícím tělesnou výchovu a sport na vysokých školách
1.3.2 Všechna oddělení TVL pečují o osoby zařazené do integrovaného programu prevence a kontroly některých neinfekčních onemocnění.
1.3.3 Úkoly oboru
  1. zjišťovat a posuzovat funkční a morfologické změny vyvolané zátěží
  2. ordinovat vhodnou pohybovou aktivitu jako součást životního režimu, terapie a prevence
  3. předcházet některým neinfekčním onemocněním oběhového nebo metabolického charakteru, propagovat zdravý způsob života
  4. léčení patologických stavů vzniklých v důsledku nevhodné nebo nepřiměřené pohybové aktivity nebo inaktivity
  5. ovlivňovat a usměrňovat tělovýchovný proces se zdůrazněním jeho zdravotně preventivního efektu
  6. předcházet poškozování zdraví a úrazům při sportu
  7. přispívat specializovanou péčí o vrcholové sportovce k jejich úspěšné státní reprezentaci
  8. posuzovat schopnost k provádění sportovního tréninku a závodění
  9. diagnostika všeobecné zdatnosti a speciální trénovanosti pro sledování vlivu výkonnostního a vrcholového tréninku
  10. konsiliární činnost pro jiné obory v oblasti funkční diagnostiky, především zátěžové
  11. diagnostika zdraví a tělesné zdatnosti u sportovců středního a vyššího věku, u osob oslabených a v rekonvalescenci, pro účast v různých formách zájmové tělesné výchovy včetně rekreační
  12. doporučování vhodných forem pohybové aktivity a sledování odezvy organismu ve vybraných oddílech zdravotní tělesné výchovy
  13. posuzování schopnosti k tréninku po nemoci nebo úrazu
  14. zdravotnické zajišťování hromadných tělovýchovných akcí
  15. účast na hodnocení hygienických podmínek tělovýchovných aktivit
  16. provádění zdravotn výchovy se zaměřením na správné životní návyky u zdravých i nemocných, u sportovců i nesportující populace
  17. účast na výchově a dalším vzdělávání lékařů poskytujících základní péči
  18. účast na vzdělávání tělovýchovných pedagogů (výuka na PF, semináře pro trenéry)
  19. spolupráce s orgány ČSTV, Sokola, Junáka a dalšími, odborné řízení pracovníků a lékařů dobrovolně pracujících v tělovýchově
  20. léčebně preventivní péče o sportovně talentovanou mládež, studující na sportovních školách a studující tělesnou výchovu a sport na vysokých školách
  21. prevence dopingu ve sportu
  22. výzkum v oblasti tělesné výchovy a sportu
  23. péče o osoby s některými neinfekčními onemocněními

1.4 Právní předpisy vztahující se výlučně k oboru

TVL se řídí dosud platnou “Směrnicí MZd ČSR č.3 z roku 1981 o péči o zdraví při provádění tělesné výchovy, sportu a branně sportovní činnosti”, následného – doplňujícího “Výnosu ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí ČSR č.3” registrovaného v částce 28/1989 Sb. a výkladu ministerstva zdravotnictví ČR LP/5-272 z 22.2.1991.


1.5 Povinná hlášení a zpracování statistických dat

Řídí se směrnicemi MZd ČR.


1.6 Dispenzarizace

  • rizikové osoby : útvary sportovně talentované mládeže , studující tělesnou výchovu a sport na vysokých školách, sportovci vyšší výkonnosti a rizikové sporty
  • nemocné osoby zařazené do organizovaného cvičení v rámci rekonvalescence, rekondice a sekundární prevence

2. Navrhovaná struktura optimální sítě zdravotní péče oboru

2.1 Síť

Zdravotní péče je soustředěna na klinikách (ústavech) TVL, v tělovýchovně lékařských odděleních nemocnic s poliklinikou nebo v privátních TVL pracovištích. Počet lékařských míst je určován relací 1,5 na 100 000 obyvatel – počet SZP relací 1 LM/0-2 SZP. Součástí oddělení je zpravidla funkční zátěžová laboratoř.

TVL pracoviště v místě zdravotnického zařízení i mimo ně (v terénu) :

  1. zajišťuje specializovanou léčebně preventivní péči pro určené účastníky TV a sportu ve svém spádovém území, po dohodě i mimo spádové území
  2. spolupracuje a provádí konsiliární, funkční, zátěžové a antropologické vyšetření pro ostatní oddělení nemocnice s poliklinikou, pro praktické lékaře a lékaře specialisty u zdravých, oslabených a nemocných osob
  3. vede metodicky lékaře poskytující základní péči účastníkům TV a sportu
  4. spolupracuje v organizaci cvičení v rámci primární i sekundární prevence
  5. na požádání sleduje útvary, kde cvičí osoby oslabené nebo ohrožené
  6. vyjadřuje se ke kontraindikacím k provádění TV a sportu. Oddělení TVL může mít detašované pracoviště např. ve větších tělovýchovných zařízeních.

Optimální síť oboru:

  1. na úrovni regionu: klinika (ústav) TVL nebo specializované regionální pracoviště s laboratoří funkční diagnostiky
  2. na úrovni okresu : 0.5 až 2 TVL pracoviště podle hustoty obyvatel

2.2 Personální zajištění oboru v ČR

2.2.1
  • TVL oddělení na úrovni regionu, jehož součástí je zátěžová laboratoř, je vedeno lékařem se specializací v oboru TVL a nejméně 5ti letou praxí. Na oddělení mohou pracovat další lékaři a vysokoškoláci jiných odborností např. kardiolog, ortoped, antropolog, psycholog, fyzioterapeut, biochemik a SZP v relaci uvedené výše. Toto TVL oddělení zajišťuje specializovanou léčebně preventivní péči určeným účastníkům TV a sportu, poskytuje konsiliární službu pro ostatní oddělení TVL a pro jiná oddělení a provádí konsiliární zátěžová vyšetření pro posouzení reakce a adaptace k fyzickému zatěžování u oslabených a nemocných osob.
  • Ve fakultních nemocnicích se zřizují kliniky TVL. Na některých lékařských fakultách dosud pracují Ústavy TVL. Tato pracoviště plní stejné základní úkoly jako regionální TVL oddělení se zátěžovou laboratoří a provádějí výuku a další vzdělávání lékařů v oboru. Jsou vedena přednostou kliniky (ústavu).

Krajský odborník, většinou přednosta kliniky (ústavu), plní úkoly oboru v rámci kraje, posuzuje obtížné diagnostické případy, koordinuje léčebně preventivní péči, plní dohodnuté úkoly v rámci péče o vrcholové sportovce, kontroluje práci podřízených pracovníků, zabezpečuje konsiliární péči sportovcům celého kraje, spolupracuje s orgány ČSTV, Sokola, Junáka a dalšími a účastní se na expertizní činnosti v rámci ČLK.

2.2.2 Odborné řízení oboru
  • Hlavní odborník pomáhá ministerstvu zdravotnictví ČR při odborném řízení svého oboru. Vyjadřuje se zejména ke všem opatřením týkajícím se péče o zdraví osob provádějících TV a sport, působí jako člen příslušných poradních skupin pro TV a sport při MŠMT, případně vládě ČR, iniciativně předkládá návrhy a účastní se na zpracovávání zpráv. Spolupracuje při vypracování předpisů a pokynů týkajících se léčebně preventivní péče u osob provádějících sport na všech úrovních a k zátěžové funkční diagnostice.
  • Krajský odborník pro obor TVL plní úkoly stanovené v předchozím bodě v rámci kraje. Přitom se zaměřuje především na odborné a metodické řízení lékařů tělovýchovně lékařských oddělení v kraji.

Spolupracuje s dalšími krajskými odborníky, zejména těch oborů, které se podílejí na zajišťování základní péče o tělesnou výchovu, sport a technické sportovní činnosti.

Spolupracuje s orgány ČSTV, Sokola, Junáka a dalšími, které organizují TV, sport a technické sportovní činnosti, s orgány krajských a okresních úřadů, zejména komisemi pro mládež a TV

Odborně řídí činnost dobrovolných zdravotníků ČSTV, Sokola, Junáka i lékařů dobrovolně pracujících v těchto organizacích.

Aktivně spolupracuje při vytváření nebo doplňování sítě TVL pracovišť v souladu s bodem 2.1


2.3 Vzdělávání pracovníků v oboru

Vzdělávání lékařů
  • Pregraduální – výuka tělovýchovného lékařství v posledních semestrech denního studia na lékařských fakultách.
  • Postgraduální – nástavbová specializace “tělovýchovné lékařství” u lékařů se základní specializací vnitřní lékařství, pediatrie, všeobecné lékařství, výjimečně jiný klinický obor.

Vzdělávání středního zdravotnického personálu (SZP)

Kurzy pro sestry v metodikách funkčního zátěžového vyšetřování.

Akreditované TVL oddělení může provádět výuku lékařů a SZP v oboru.


3. Rozvoj a vývojové trendy oboru

3.1 Hlavní programy oboru jsou:

  • Primární a sekundární prevence tzv. civilizačních nemocí.
  • Prevence a léčba nemocí, které mohou vzniknout v souvislosti s nepřiměřenou pohybovou aktivitou.

3.2 Vědecký výzkum

v tělovýchovném lékařství slouží k získání nových poznatků, které vedou k pochopení vztahů mezi pohybovou aktivitou na jedné straně a zdravím člověka, jeho tělesnou zdatností a výkonností na straně druhé. Zvyšuje úspěšnost péče tělovýchovných lékařů o nemocné a rizikové osoby.

Výzkum v oblasti tělesné výchovy a sportu zajišťují katedry a kliniky (ústavy) tělovýchovného lékařství a ve spolupráci s nimi i
ostatní oddělení TVL, kde k tomu jsou vytvořeny vhodné podmínky. Cílem je:

  1. prevence závažných hromadných neinfekčních onemocnění cestou optimalizace pohybového režimu
  2. minimalizovat zdravotní rizika při tělesné zátěži rekreačních, výkonnostních a vrcholových sportovců, kdy se využívá též specifických funkčních zkoušek v laboratoři i v terénu.
  3. vývoj metod zátěžové funkční diagnostiky

3.3 Systém kontroly kvality poskytované péče v oboru

Měl by být znovu zaveden po jmenování hlavního odborníka a regionálních (krajských) odborníků.


3.4 Srovnání se zahraničím

Ve většině rozvinutých zemí světa se obor, který má obsah a poslání jako naše “tělovýchovné lékařství”, nazývá “sportovní medicína” (Sports Medicine, Sportmedizin, La médecine du sport). Proto je možno simultánně používat v češtině název Sportovní medicína. V zemích EU a dalších rozvinutých zemích má obor nesrovnatelně lepší personální a přístrojové vybavení pracovišť.


3.5 Očekávané trendy vývoje.

S ohledem na místo, jaké má obor v zemích EU, s předpokládaným zvyšováním zdravotního uvědomění obyvatelstva (význam pohybu pro zdraví) a se stoupajícím významem vrcholového sportu jako prostředku státní reprezentace očekáváme do 5ti let nárůst zájmu o služby oboru.


3.6 Napojení na mezinárodní aktivity

Česká společnost tělovýchovného lékařství je členem FIMS (Fédération Internationale de Médecine Sportive) již od jejího založení v roce 1928. Československá společnost TVL tehdy patřila mezi zakládající členy. Česká společnost tělovýchovného lékařství je od roku 1997 zakládajícím členem EFSM (European Federation of Sports Medicine).


3.7 Hlavní problémy oboru

Po roce 1990 došlo k velkému odlivu atestovaných tělovýchovných lékařů z oboru především proto, že byly odstraněny kódy pro odbornost 204, čímž byl obor prakticky vyřazen ze systému lékařské péče hrazené zdravotními pojišťovnami. Následkem pak bylo zrušení řady TVL oddělení. Ze strany TV organizací byla zrušena zařízení pro talentovanou mládež. Ta byla v roce 1999 znovu zřízena, je však již problém zabezpečit péči odbornými tělovýchovnými lékaři. Řada stávajících TVL oddělení nemá vybavení odpovídající současné úrovni běžné ve vyspělých zemích.


3.8 Připomínky a návrhy pro zlepšení současné situace

  • Pro dosažení cílů stanovených v koncepci bude nutné zlepšit personální a přístrojové vybavení TVL pracovišť.
  • Je potřeba zajistit dodržování současné legislativy týkající se oboru a jeho činnosti.
  • Pro rozvoj oboru, poskytování optimální TVL péče, výuku a výzkum je třeba usilovat o zřizování klinik TVL v těch fakultních nemocnicích, kde dosud nejsou ustaveny.
  • Naplnit Usnesení vlády ČR ze dne 14.7.1999 č. 718, kterým se ukládá MZd vypracovat návrh způsobu posuzování zdravotní způsobilosti všech sportovců zařazených do organizované sportovní činnosti, včetně pravidelných preventivních prohlídek.

Projednáno a schváleno výborem ČSTL v Praze 26.10.1999